kam dál - doubravka

kam dál

"Tam, kde vede u Doubravky silnice, tam vůni lesa občas překryje pach banzinu, jak je to v naší době úplatkem za pohodlí civilizace. A tak raději odbočíme na cestu, která vede pod mlýnem do lesa. Zabloudit se tu nedá, budeme mít vedle sebe spolehlivou průvodkyni Doubravku. Je dobře, že je cesta pohodlná, alespoň můžeme očima řeku sledovat. Krsánou říčku s živou vodou, vlastně už řeku, vždyť tady se její břehy přece od sebe vzdalují na několik metrů. Má vodu průzračnou a protože jí není mnoho, je vidět dno, v něm se lesknou omleté stěny kamenů i kamínků. Snad jednou tomu bude skutečně tak, že voda nebude čistá jen na pohled, ale opravdu, aby se nebylo třeba bát i napít.

Nejen Doubravka potěší, i břehy a lesy okolo. Jehličnaté větve se střídají s listy, trsy trávy se smáčejí až v řece a o kousek dál je náhle střídá vysoký hliněný břeh s obnaženými kořeny mladé olše. A řeka poskakuje, snad každý větší kámen v proudu jí stojí za spršku kapek a vlídné zabublání.

Pak přece jen musíme trochu koukat pod nohy. Na pár kroků od řeky je břeh rybníka a na stezce, ve kterou se změnila lesní cesta, je vlhko. Voda v rybníku je temná a tajemná. Není snad špinavá, ale i ve vedru bych dala raději přednost skromnému ochalzení v průzračné, třebaže mělké  Doubravce než v záhadné rybniční vodě, kterou obklopuje chlad a tlení. To je starý rybník Valcha."

Tam, kde teče Doubravka, Horní Podoubraví

O Údolí Doubravy se zmiňují další publikace, které rovněž obsahují historické i dobové fotografie.