1935 ukazatel - doubravka
Hlavní nabídka:
historie
Jak se také o Doubravce psalo
Ukazatel místopisný, jmenný a věcný (1935)Průvodce po Chotěboři a okolí, vydal odbor Klubu čsl. turistů v Chotěboři
Aleje. Třešňové sady v Ch. k nádraží a na Skřivánku. Parky u zámků v Ch., Malči, Nové Vsi, Štěpánově. Ovocné a okrasné školky Dra Horáka v Hor. Studenci.
Babylon - vrch nad St. Ranskem, výška 672 m, 11,5 km JV od Ch. Jezevčí doupata.
Benzinová stanice v Ch. i v okolí na stát. silnici.
Běstvina - 353 m, 13 km od Ch. na S, výstavná ves s pěkným barokním kostelem a zámkem na ozdravovnu pro živnostníky proměněným. P, Tg, Tf. Rodiště Julia Skřivana, slavného impressaria slavných umělců Ondříčka, Sauera a Kubelíka a j., kteří zde léto rádi trávívali. Působiště vysoce nadaného, bohužel v r. 1914 předčasně zesnulého akad. malíře Jindř. Průchy. Pěkné koupaliště. Autobusová linka Chotěboř - Závratec.
Bílek, ves na státní silnici Golč. Jeníkov - Krucemburk, 5 km JV od CH., východisko nebo konec Herrmannovy stezky Doubravským údolím. Výhodné pro automobilisty, kteří dojedou z Ch. do Hor. mlýna a vůz pošlou do Bílku, aby na ně čekal, nebo naopak.
Borecká skála u Kraborovic, vsi 12 km SZ od Ch., reservace úplná s hadcovými skalkami, slezinníkem hadcovým a kuřičkou jarní.
Brusírna skla u Libice a v Novém Studenci.
Čachotín, ves 4 km SZ od Ch. Pamětní deska legionáře Sobotky, popraveného Rakušany 26./VII. 1918 v již. Tyrolsku.
Hamry, polesí u Ch.; jméno odvozeno od železných hamrů, hnaných vodou Doubravky.
Herrmannova stezka. Celým údolím Doubravky (od Valchy k Bílku) vede stezka Ig. Herrmanna, zřízená a udržovaná značeným nákladem zdejšího turistického odboru. Ig. Herrmann zde prodléval r. 1895 na letním bytě, konal časté procházky těmito místy na Doubravce - ovšem po schůdné cestě nebylo tehdy ani památky. Záslušné dílo vykonal tur. odbor, když dnes každý návštěvník může pohodlně projíti tímto krásným přírodním parkem kaňonu Doubravky, neboť cestu usnadňují lávky, schody, upravené břehy, orientační tabulky a barevná značkování. Pamatováno i na pohodlný návrat do města z různých partií.
Heřmaň, ves 6 km S od Ch., 376 m. Starobylý kostel z r. 1350, zvon z r. 1535. Letovisko.
Hoješín, ves na Železných horách 11 km S od CH., 515 m. Rokokový zámeček s kaplí z 18. stol. Starý židovský hřbitov na břehu sečské údolní přehrady, až sem sahající.
Hradiště, výšina nad Libicí. 482 m, zaniklá osada a tvrz z dob cesty Liběcké. Nyní zalesněno.
Hřbitovy v Ch. Starý kolem kostela (zrušen 1854), novější na horním předměstí, nový za městem při silnici Dobkovské.
Hotely v Chotěboři: Firkušný, Modrá hvězda, U Amerikána, nádraží, Panský dům. Javorka, myslivna na výšině Železných hor nad Běstvinou (532 m).
Klokočov, ves 10 km S od Ch. s památnou lípou, 555 m.
Klub čsl. tur. odbor v Ch. (založen 1901). Z činnosti odboru sluší připomenouti, že učinil turisticky přístupným a schůdným romantické údolí Doubravky mezi Bílkem a Libicí stezkou Ign. Herrmanna s přípojkami. Značkování cest umožňuje spojení Chotěboře i této stezky se stezkou K. Havlíčka Borovského, stezkou železnohorskou do vrchoviny Žďárské kolem velkých rybníků Řeky, Dářka a j. Každého roku věnuje odbor velký obnos k udržování značek, cest, orientačních tabulek a map. Orientační mapy jsou v Chotěboři na náměstí, na nádraží, na stát. silnici a u Hor. mlýna. Velkých zásluh získal si o náš odbor Čeněk Houba, vrchní berní, Václav Firkušný, hoteliér, Otakar Wunsch, přednosta soudu, Karel Zeiner, rada pol. správy.
Koukalky, skupina skal na cestě z Ch. do údolí Doubravky.
Kobyla, 535 m, skalnatá výšina asi 1 km na J od Uhelné Příbramě.
Krucemburk, městys 13 km JVV od Ch. na státní silnici (nadmořská výška 591, kopec břidličnatý nad městem 659 m), leží uprostřed mezi Chotěboří a Moravským Žďárem. P, TG, Tf. Krucemburk založen r. 1250 křižovníky německých rytířů. Bývala tu mincovna. Katolický kostel ze 13. stol. V 16. a 17. stol. bylo město v držení Střelů z Rokyc, z nichž Burghard byl po bitvě bělohorské pro odpor k císaři pronásledován. Mimo to jest zde i kostel evangelický s farou. Od r. 1727 továrna na vydělávání koží (nyní fy Binko). Štillova továrna na pružinky. Ve škol. budově evang. bydlil v r. 1906 o prázdninách univ. profesor Dr. T. G. Masaryk s rodinou. Konal četné přednášky v místě a okolí. Krucemburk jest oblíbeným letoviskem pro blízkost rozsáhlého rybníka Řeky, kde upraveno pohodlné koupaliště s pláží. Stanice autobusů Ždírec - Žďár.
Kubátka, samota na Žel. horách, 7,5 km SSV od Ch., 609 m, s krásnou vyhlídkou.
Lékárna v Chotěboři.
Lékaři v Chotěboři 3, v Běstvině, v Krucemburku, v Malči.
Libice n./Doubravkou, městys 4 km SV od Ch., P, Tg, Tf, 425 m, založena v 10. stol., na městečko povýšena r. 1795. Zámek z 18. stol. Kostel sv. Jiljí připomíná se již v 11. stol., přestavěn kolem r. 1650. Před chrámem je toskánský sloup na hranolovém stylobatu se sochou Madony z 18. stol. Při Doubravce brusírna skla (Mariánské údolí).
Lány, ves 8,5 km SV od Ch., 496 m, s památnou věkovitou lípou.
Maleč, ves 9 km na S od Ch., 446 m. P, Tg, Tf. Zámek byl oblíbeným letním sidlem majitele JUDra Fr. Lad. Riegra i jeho tchána Fr. Palackého. Rodiště lidumilky a spisovatelky Marie Červinkové-Riegrové. Zachované komnaty z doby pobytu Riegrova a Palackého. Krásné práce štukové nástropní, velké obrazy Riegra a Palackého. V parku vzácné druhy okrasných stromů, které Rieger nechal svézti z různých krajin. Za vesnicí na evang. hřbitově nová modlitebna moderně gotická z r. 1891.
Modletín, ves na Žel. horách, 8 km SSV od Ch., 582 m, míval v XVIII. stol. lázně, opatřované vodou ze „zázračné" studánky sv. Anny pod kostelem. Dějepisec Fr. Palacký za pobytu v Malči léčil očních neduh touto vodou, kterou i do Prahy si dával posílati. Popis lázní a rozbor vody podal Jan Lodgemann ve spisku, vydaném tiskem r. 1738 v Kutné Hoře. Slavibor Breuer z Kutné Hory (později mnich Sáva Chilandarec na hoře Athos v Řecku, + 1912) učinil v Modletíně v r. 1869-1871 zajímavý pokus o vytvoření soběstačné vychovatelské kolonie.
Museum městské v Ch., založené r. 1884 péčí odb. učitele J. V. Neudörfla, chová mimo jiné bohatou sbírku mincí, památná pečetidla, cechovní a národopisné památky, listiny a prehistorické nálezy. Sbírky uložené v malé místnosti radnice volají po důstojném umístění.
Nejepín, ves 5 km SZ od Ch., 535 m, stará, rozměrná lípa.
Noclehárna mládeže klubu čsl. turistů nachází se v budově dívčích škol, správce školník. Otevřena od 29. června do 30. srpna. Ve Vrbkově chatě u Točitého víru noclehárna pro turisty i mládež.
Pensiony: Vrbkův nad Točitým vírem, Pátkův v Malči, Janáčkův ve Starém Ransku, Martinkův u nádraží v Chotěboři.
Průmysl v Ch. Textilní průmysl jest v Českomoravské vysočině domovem. V Chotěboři jest šest továren tohoto druhu, 2 barevny a bělidlo. Vlasový průmysl jest provozován několika závody. Dvě továrny se zaměstnávají výrobou pletené obuvi. Dřevoprůmyslem zabývá se továrna „Mibilaria". Nábytek velkotruhlárny Karla Císaře má pro svoji vkusnou a solidní výpravu dobrou pověst v širém okolí. Dřevo, dodávané okolními lesy dílem se vyváží, dílem se zpracuje ve 3 parních pilách. Knihtiskárna a nakladatelství M. Brzka. Okolí města jest většinou hospodářské. Výborné pověsti se těší chvalně známé chotěbořské brambory.
Přehrada údolní u Pařížova, od CH. SZ 14 km, zřízena k zachycování katastrofálních vod Doubravky; počíná výtokem této řeky na SZ hranicích okresu chotěbořského.
Přehrada údolní u Seče (viz Hoješín) na Chrudimce v délce 7 km, zabere při plném stavu vody asi 200 ha.
Příbram Uhelná (dříve Uhlířská), městys 7 km SZ od Ch. P, Tg, Tf, Uhlířský cech pálil dřev. uhlí nejen pro kováře širého okolí, ale i pro kutnohorské stříbrné baně. V dominikální hospodě na rohu náměstí obědvali dne 28./II. 1469 (po uzavření míru u Úhrova) Jiří Poděbradský s Mat. Korvínem.
Rekreační hřiště a sluniště u Točitého víru na Doubravce, turistická chata - občerstvení.
Ransko Nové, ves 12 km JV od CH., 542 m, strojírna a slévárna fy J. Pujman.
Ransko Staré, ves 12 km JV od Ch., 542 m. Slévárny železa a strojírny fy Janáčkovy. Letovisko Jos. Janáčka.
Rochňovec, 2 km S od CH., mlýn na Doubravce; úpravné koupaliště.
Rostlinstvo: Vzácné rostliny, květiny. V korytě řeky Doubravky: růže horská, samorostlík klasnatý a pstroček dvoulistý všude; pod Sokolohradem náprstník hlinožlutý a na svislých stěnách rulových žluté povlaky lišejníku Biatora lucida. Pod Čertovým stolkem udatna lékařská, blíže k Točitému víru řepka klasnatá, u Horního mlýna netýkavka obecná a knotovka lesní. Mimo to; měsíčnice lesní, kruštík širolistý, kapradina laločnatá, osladičec bukovinný. Mezi Dobkovem, Marievsí a železnicí: v tůňce na louce vých. od Dobkova ďáblík, bublinatka menší, na rašelinném břehu rosnička; v lese kokořík přeslenatý, žluťucha orlíčkolistá, sedmikvítek; na lukách mezi lesem, hadcovým lomem a tratí: pětiprstka obecná, hořec Wettsteinův, kalina, v příkopech zaběhlík a vachta trojlistá. Ve Štírově dole u Hluboké: oměj žlutý, měsíčnice lesní, vzácný kuklík halebský, udatna, lýkovec, samorostlík. Nad Předboří na lesnaté stráni Železných hor rulík zlomocný a záraza hřebíčková, vraní oko u Skořetína, upolín evropský u Slavíkova a Raňkova, šípatka a leknín bílý v Černíku (ve Vobolcích u Chotěboře) a hlavně v Januši u Stružnice, lilie zlatohlavá u Bílku. V ranských lesích: devětsil bílý, brčál, lýkovec obecný, kyčelnice devítilistá, slezinník hadcový. Na chráněné hadcové a eklogitové lokalitě u Borku: sleziník hadcový, kuřička jarní. Rašelinná flora chráněného území u Dářka: borovice bahenní, klikva bahenní, vlochyně, kyhanka bažinná, rosnička okrouholistá, suchopýr pošvatý.
Rozsochatec, ves 4 km JZ od Ch,. stanice dráhy Něm. Brod - Pardubice. Poštovna, Zámek. Velký rybník v obci a za nádražím.
Rušinov, ves na Želez. horách, 7 km S od Ch., 581 m. Jan Hertvík z Rušinova podepsal stížný list proti upálení Husovu.
Rybníky a řeky. Na Chotěbořsku jsou některé význačné rybníky, zvláště kolem Starého Ranska: Rybník Řeka, Ranský rybník, Pobočenský, u Stružnice Januš a u osady Dlouhého rybník Dlouhý, Mešatka a Mlýnský. Též Běstvina má pěkné koupaliště v rybníce u parku. Západních hranic okresu dotýká se rybník Jiřikovský, v létě s oblibou navštěvovaný.
Řeka Doubravka přitékající s výše 630 m ze Žďárských hor na Chotěbořsko, posiluje se potokem Městeckým u Ždírce, potokem Studeneckým u Podmoklan, Voboleckým, Bárovkou, Spálavou a Předbořským potokem, na Lhotkou Vesteckou potokem Nejepínským, Pod Spačicemi Úhrovským. Romantiku údolí Doubravky u Ch. zvyšuje Kamenný potok. Doubravka opouští okres chotěbořský na kraji pařížovské údolní přehrady ve výši 323 m.
Řeka Chrudimka dotýká se okresu na SV, tvoříc jeho hranici proti Chrudimsku a přijímajíc tu jen nepatrné bystřiny. Sečská údolní nádrž prostírá se v délce 3 km na Chotěbořsku. Některé vody tekou do řeky Sázavy na Německobrodsku. Z bohatých pramenů u Blatnice zásobuje se město Čáslav dobrou pitnou vodou.
Skály významné tvarem a složením. Nerosty. Útesová facie křídového útvaru, bohatá zkamenělinami v lesíku před Běstvinou vlevo na silnici ze Spačic. Křídové zkameněliny v opuce u Běstviny, na Rouzeni u Nové Vsi, u Malče, na Hradišti u Libice, u Studence a Markvartic, Hadcové skály s českým granátem na cestě Úhrov - Ostružno. Zkamenělá řeka - skály mezi Nejepínem a Novým Dvorem. Skála „Kobylí hlava" (535 m) u Uhelné Příbramě s valounkovou rulou. Hradcová kupa Babylonu u Ranska (672 m), obklíčena lemem triktolitu. Rázovitá skupina Koukalek - balvanitá rula u Chotěboře, skalnatá rokle Doubravky, Eklogitové skály u Ostružna a Borku. Měďnaté minerály ehlit a malachit na Březince u Krucemburku. Modrý cyanit všude hojný mezi Ostružnem a Běstvinou. Kusový křišťál hojný v ornici jižně nad samotou Břevnicí. Sillimanit na četných místech v odrůdách rul tmavou slídou bohatých (v louce p. Bílka) žíly skalního dřeva. Chloritická břidlice u Krucemburku. Záhněda u Veselé. Druzy křemen u Rozsochatce. Opál, chalcedon u Libické Lhotky. Aktinolit u Bárovic. Limonit u Ranska (bývalé doly).
Sobiňov, ves na stát. silnici, 6 km JVV od Ch., 549 m. Na jihových. konci osady, poblíž železnič. trati, tvrziště pěkně znatelné, tvaru oválného zvané lidově Soví Hrádek - bývalá strážní tvrz. Stanice dráhy Něm. Brod - Pardubice.
Sokolov, hrad, založen byl na ochranu stezky Liběcké, spojující Čechy s Moravou, asi ve XII. stol. O dějinách jeho je velmi málo známo. V r. 1404 měl jej Jan z Chotělic, pán na Chotěboři a Pavel Hubenek. Pro loupežné řemeslo majitelů byl Sokolov r. 1407 od královských obléhán. V r. 1437 mluví se ještě o hradě Sokolově, v r. 1456 připomíná se však výslovně již jen „hradiště řečené Sokolov".
Sopoty, ves na levém břehu Doubravky, 7 km JV od Ch., 548 m. P, Tg: Poutní kostel vystavěný dle pověsti od horníků.
Soukenictví v Ch. kvetlo jako v jiných městech Českomoravské vysočiny. Již od 16. stol. připomíná se cech soukenický. Valcha postaveny byla na řece Doubravce r. 1553. Soukeníci pracovali ručními stroji. Zbytky valchy, kterou zničila povodeň r. 1883, dosud patrny.
Spálava, ves na Žel. horách, 8 km JV od Ch., triangul. bod I. řádu, 662 m, kdysi návěstní stanice ohňová přejímající signály s výšiny u Chotěboře a sdělující je stanici nasavrcké. Rozhled na Chotěbořsko a Chrudimsko.
Stromy památné. Staré lípy v Klokočově, Nejepíně, Lánech, Štikově jsou asi zbytky bývalého pralesa. Stáří těžko odhadnouti. V Klokočově „tisíciletá lípa", výška 15 m, peň 2,80 m, objem 10,50 m; do dutiny se vejde 13 dospělých osob (dětí 20).
Štěpánov, ves 5,5 km SVV od Ch., 427 m. Zámek s parkem vystavěný na místě staré tvrze.
Strážný vrch u Uh. Příbramě, 511 m, 8,5 km SZ od Ch., bývalá signálová stanice na cestě Trstenické.
Stružinec, ves 12 km na V od Ch., 611 m, zastávka dráhy Něm. Brod - Pardubice, blízko rybník Januš s koupalištěm.
Studenec Nový (Dolní), ves 8 km na V od Ch., 504 m, P, Tg. Zámek s logií a arkádami vystavěný na místě staré tvrze koncem XVI. stol. Rodiště Jana Vilíma, vynikajícího grafika, zakladatele české reprodukční techniky. Nedaleko v Horním Studenci rozsáhlé okrasné školky Dra Horáka.
Tenisové dvorce na hřišti S.K. Chotěboř.
Úhrov, vesnice poblíž stát. silnice G, Jeníkov - Krucemburk, 10 km SZ od Ch., 424 m, místo historicky památné, neboť zde v únoru 1469 sešli se králové Jiří Poděbradský s Matyášem Korvínem ku smlouvě mírové. (Obyčejně se mluví o míru u Vilímova uzavřeném).
Ulice v Ch.: Riegrova, Palackého, Havlíčkova, Kostelní, Školní, Lazební, Sladovnická, Zahradnická, Rybná, Mezibranská, Záloženská, Na Valech, Dr. Mir. Tyrše, Jiráskova třída, Východní, Ningrova.
Valcha - viz soukenický.
Vestec Horní, ves 7 km SVV od Ch., nejvyšší bod Želez. hor, 666 m s rozsáhlým rozhledem.
Vodstvo - viz rybníky a řeky.
Vojenský kříž nad skálou ve Vobolcích, kde jest návrší, označené vysokým dřevěným křížem. Byly zde pochováni vojáci, padlí ve 30 leté válce při srážce cís. vojska se Švédy. Jiné místo poblíž nazývá se „Švejdův kopec".
Vrbkovo letovisko nad Točitým vírem - pokoje, občerstvení, noclehárna.
Výšiny na Chotěbořsku. Pásmo Želez. hor, počínající Křížovou Horou (659 m) u Krucemburku a končící na Chotěbořsku Homolí (532 m) u Běstvině, má několik pozoruhodných výškových bodů, zvoucích k návštěvě pro krásnou vyhlídku. Na Vavřinci mezi Studencem a Ždírcem 576 m, Homole u Malochyně 586 m, Štikov 602 m, Vestec (homole) 666 m, Chloumek 661 m, Spálava 662 m, Křemenice 630 m, Kubátka 609 m. Mimo Železné hory jsou ještě tyto výšiny: Babylon u St. Ranska 672 m, Vyzáb u Veselé (na Z od Ch.) 598 m, u Čachotína a Klokočova 596 m, na Americe u Ch. 557 m, Kobyla u Uhel. Příbramě 511 m, Hradiště u Libice 482 m.
Ždírec, ves 11 km JVV od Ch., stanice dráhy (Pardubice - Něm. Brod), 539 m. P, Tg, Tf. Stanice autobusů. Rychle se rozvíjející osada s průmyslem textilním, domáckým i továrním. Soustřeďuje se v tkalcovnách Karla Jeníčka a Ant. Laciny. Velká parní pila a lomy třetihorního pískovce.
ZkratkyCh. = Chotěboř
P = pošta
Tg = telegraf
Tf = telefon