Drobné libické obrázky / část o obci a okolí / okolí / informace jsou doplňovány od roku 1999 / 27. stránka z 66
-
      Libice nad Doubravou   Doubrava       Železné hory       kontakty       komentovat       domů  
slovo autora || uvod || vzpomínky || historie || okolí || hasiči || fotogalerie

Štěpánov

     I.
     Štěpánov leží malebně na úpatí opukového návrší 1 km od Bezděkova. Původně byla ves s okolím s Libicí (severní část újezdu) darována Kláštěru vilémovskému, po jehož zrušení Trčkům. Vilém Trčka, když rozprodával zboží Klášterské, prodal též některé vesnice a s nimi Štěpánov r. 1556 Janovi z Předboře, r. 1580 doprodán jest k dědictví. Na místě nynějšího zámečku byla tvrz postavená teprve v 16. stol. od Aleše z Přeboře, jenž ves tu po svém strýci Janovi z Předboře zdědil.
     Po smrti Alešově se statek rozdělil, r. 1516 byl Adam Předbořský z Předboře držitelem Štěpánova a bratr Jan Bezděkova. Adam následkem císařského patentu pro náboženství vystěhoval se do ciziny, odevzdav r. 1628 dne 26. května tvrz Štěpánov s dvorem a vsí, ves Malochyni a Lhotku strýci svému Hylbrantovi Lukavskému z Lukavice a na Bezděkově, poněvadž štěpánovská r. 1626 byla vypálena. Po r. 1650 prodán jest i s Bezděkovem ke Studenci, avšak r. 1699 opět byl oddělen a dostal se Aug. Voračickému z Pamětic. R. 1708 koupil jej Rudolf Haugvic z Biskupic.
   Nástupce jeho Norbert František Haugvic byl hejtmanem kraje Čáslavského a prodal statek r. 1744 Janovi Václavu Leveneurovi z Grünwaldu na Studenci.

     II.
     Ves Štěpánov byla pravděpodobně založena Vilémovským klášterem a po jeho rozvrácení v r. 1421 Husity ji získali Trčkové z Lípy. Štěpánov se v pramenech uvádí poprvé v r. 1556, kdy jej od Viléma Trčky koupil Jan z Předboře a připojil ke studeneckému statku. V r. 1581 zdědil ves Janův synovec Aleš Předbořský z Předboře. Ten asi na místě dnešního zámku postavil tvrz. Po Alšově smrti držel Štěpánov od r. 1615 Adam starší Předbořský z Předboře. Protože se však zúčastnil stavovského povstání v letech 1618-1620, byl jeho statek, k němuž patřily vsi Malochyně a Hařilova Lhotka a poprvé uváděná tvrz ve Štěpánově, přeměněn v roce 1623 v panství.
     Adamův syn Aleš Předbořský před odchodem svého otce do exilu postoupil v r. 1628 rodový štěpánovský statek s tvrzí, která však byla v r. 1626 poškozena požárem, svému strýci Albrechtu Hylebrantovi Lukavskému z Lukavce. Tvrz ve Štěpánově byla po požáru někdy před r. 1650 Albrechtem Lukavským opět obnovena. V r. 1650 byl statek i se vsí Štěpánovem, zpustlou rovněž 1626, připojen ke studeneckému panství. Osada Štěpánov byla obnovena r. 1699, a to asi v téže době, kdy se osamostatnil štěpánovský statek a kdy jej získal Augustin Voračický z Paběnic. V r. 1708 koupil statek Rudolf Haugvic z Biskupic. Za jeho nástupce Jana Haugvice se v r. 1740 v písemných pramenech tvrz připomíná naposledy.
     V r. 1744 koupil štěpánosvký statek s pěti vesnicemi Jan Václav Leveneur z Grünwaldu. Zřejmě až v druhé polovině 18. století dali Leveneurové starou tvrz zbořit a na jejím místě postavit jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek s věžičkou a kaplí Panny Marie. V r. 1853 od posledního člena rodu Leveneurů Antonína Víta koupil štěpánovský zámek František Siegmund.
     Nový majitel štěpánovského statku dal podle projektu chrudimského stavitele Františka Schmoranze dostavět v r. 1858 patro v obou křídlech zahradního průčelí, kde byly dřevěné pavlače. V severozápadním křídle bylo v této nové přístavbě vybudováno schodiště a přístavbou v jihozápadním křídle byl zámek rozšířen o novou místnost. Současně byla zrušena kaple a upraveno průčelí.
     K dalším úpravám zámku došlo až v r. 1933, kdy byl zcela změněn jeho interiér. Největším stavebním zásahem bylo vytvoření vstupní haly v přízemí se schodištěm a odstranění stropu. Tehdejší majitelé zámku dali tehdy rovněž přestavět v zálomu křídel segmentový přístavek.
     Zámek ve Štěpánově již dnes po moderních úpravách nepřipomíná původní pozdně barokní stavbu.

další místa
  Chotěboř  
  Maleč  
  Štěpánov  
  Bezděkov  

I. část textu je z knihy Cesta Liběcká v dějiných proměnách se stezkami vedlejšími a strážnicemi, popisují Fr. Horák a Em. Chramosta, 1923.

Nevím však, odkud jsou texty II. Našel jsem je v otcových poznámkách.

předchozí / další stránka
      náhodně vybrané odkazy
  hasiči       masopust       kresby       Doubrava       hejkalové       povodeň  

Drobné libické obrázky / část o obci a okolí / okolí / autor © Jiljí Záruba / 27. stránka z 66