Drobné libické obrázky / část o obci a okolí / okolí / informace jsou doplňovány od roku 1999 / 25. stránka z 66
-
      Libice nad Doubravou   Doubrava       Železné hory       kontakty       komentovat       domů  
slovo autora || uvod || vzpomínky || historie || okolí || hasiči || fotogalerie

Chotěbořské souvislosti

       "Území jižně od Železných hor náležející k západní části Českomoravské vrchoviny mělo vždy drsné podnebí, které pro člověka vytvářelo velmi nepříznivé životní podmínky. Proto také v této oblasti dosud nebyly až na ojedinělé neolitické nálezy zjištěny stopy po pravěkém osídlení. Toto hlubokými lesy pokryté území bylo osídlováno až v době historické, kdy tudy vedly dvě stezky spojující území Čech s Moravou. Nejznámější stezka, Haberská, procházela od Čáslavi přes Habry, Havlíčkův Brod a Jihlavu do Podunají a druhá stezka, Libická, vedla od Vilémova přes Novou Ves k bezlejovskému mlýnu a odtud po levém břehu řeky Doubravy k Libici nad Doubravou a Žďáru nad Sázavou.

       Svědectvím o čilém ruchu na této stezce již v raně historickém období jsou nálezy římských a řeckých mincí ražených v letech 98 př. n. l. až 310 n. l., které byly odkryty v Háji u Chotěboře (Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha ČSAV, 1955, sv. 1, č. 280), severně odtud v blízkosti bezlejovského mlýna u vrchu Hradiště a pod hradištěm Hrádkem u Spytic.

       Význam Libické stezky vzrostl zejména ve 12. století, kdy byl severně od celní osady Habrů na původně královských pozemcích před rokem 1131 založen vilémovský benediktýnský klášter. Ten záhy přikročil k zakládání dvorců a malých osad na ochranu rozrůstajícího se klášterního panství. Za posledních přemyslovců kolonizace Chotěbořska pokračovala. Kolem roku 1251 získal pozemky v okolí Chotěboře mocný rod pánů z Lichtenburka."

       "V únoru 1469 se chotěbořským krajem přehnalo plenící a loupící vojsko uherského krále Matyáše a bylo pod Železnými horami u Vilémova zastaveno a obklíčeno českým vojskem krále Jiřího z Poděbrad. K rozhodující bitvě však nedošlo, nebo" král Jiří dal přednost vyjednávání, ač byl již téměř jistým vítězem. V jedné polospálené chalupě v Úhrově se 27. února 1469 sešel král Jiří se svým bývalým zetěm, uherským králem Matyášem, a po několikahodinovém rozhovoru jej propustil spokojiv se sliby danými na čestné slovo. (Srovnej R. Urbánek, Husitský král, Praha 1926)"

       "V roce 1510 Mikuláš mladší Trčka veškeré své zboží včetně Chotěboře odkázal vdově po svém strýci Mikuláši starším vlašimském, Johance z Březovic. Roku 1515 však svou závě" změnil, když část svého panství (Polnou, Přibyslav, Ronov nad Sázavou, Žicndorf - dnes Dobronín), kterou téhož roku koupil, odkázal i s městem Chotěboří, Novou Vsí, Libicí nad Doubravou, Trhovou Kamenicí, Rohoznou a dalšími vesnicemi na Čáslavsku svému bratru Burianovi Trčkovi z Lípy a na Lipnici a jeho synu Janovi."

       "Ve Starém Ransku byly od roku 1810 nově zvelebovány dietrichsteinské železárny, jež se brzy dostaly mezi nejpřednější podniky tohoto druhu v Čechách. (...) Průmyslová revoluce potřebovala stroje, a tak se i železárny v Ransku začínají na počátku čtyřicátých let 19. století o výrobu strojů zajímat a pouštějí se do výroby určitých strojních součástí (samozřejmě jen na objednávku). V té době jsou železárny ve Starém Ransku velkým hutním komplexem s 2 vysokými pecemi, 2 kuplovnami, 8 hamry, vrtárnou, soustružnou, zámečnou, kovárnou, truhlárnou a vlastními doly na železnou rudu."

       "Městský obvod Chotěboř již ve druhé polovině 14. století na severu ohraničovala řeka Doubrava a břehy přírodního jezera Egelsee, které se rozkládalo v blízkosti vrchu Hradiště západně od Libice nad Doubravou. (Připomíná se r. 1347, srovnej Regesta et Moraviae aetatis Venceslai IV., Tomus I, ed. V. Jenšovská, Praha 1967 - 1976 - sv. V/1, č. 130, s. 74 a Č. Sameš, Klášter vilémovský, Praha 1934, s. 2)"

       V knize je také informace o zápisu z roku 1347, kde se píše o "kupní smlouvě na mlýn ve Stavěnově, později zaniklé vsi u řeky Doubravy severovýchodně od Chotěboře."

další místa
  Chotěboř  
  Maleč  
  Štěpánov  
  Bezděkov  

Chotěboř má
internetové stránky
www.ichotebor.cz    

Úryvky jsou z knihy Chotěboř - stručné dějiny města, Brabec Jaroslav a kol., vydal Kruh
Hradec Králové, 1981

V roce 2001 vyšla o Chotěboři nová kniha, jmenuje se Chotěboř a jsou v ní zajímavosti, které se dotýkají i témat těchto stránek.

předchozí / další stránka
      další zajímavé chotěbořské odkazy
  vzpomínky       radnice       podoubraví       noteblog j.c.       umělecká škola       kamera  

Drobné libické obrázky / část o obci a okolí / okolí / autor © Jiljí Záruba / 25. stránka z 66