drobné libické obrázky   ||   Železné hory   ||   historie   ||   založeno v roce 1999   ||   66. stránka z 66



       Železné hory, toto ryze české pásmo, směřující hlavním hřbetem od Krucemburku, Ždírce a Hlinska na severozápad k labské rovině, k Týnci n. Lab. a Kladrubám n. Lab. - k Čáslavsku podél řeky Doubravky spadají příkře, kdežto na opačnou stranu, severovýchodní, člení se v množství zalesněných vrchů, údolí a údolíček, dosud málo známých, ale vynikajících svéráznou romantikou.
        V území Železných hor stýkají se okraje dvou volebních krajů, pražského a pardubického, okresy: pardubický s čáslavským a chrudimský s chotěbořským. Města Týnec n. L., Přelouč, Choltice, Heřmanův Městec, Pardubice, Chrudim, Nasavrky, Trhová Kamenice, Hlinsko a Chotěboř tvoří okrajová turistická východiska a spoje: s hlavní tratí Praha-Brno a s tratí Německý Brod-Pardubice-Liberec. S jihozápadní strany vede spoj přímo do střední části Železných hor, lokální drahou z Čáslavě do Závratce a Třemošnice pod Lichnicí.
Tyto úryvky byly doslovně opsány z drobného dobového spisku s názvem Železné hory - jižní část
Turistický průvodce (Rodnému kraji napsal Jaroslav Mareš, 1934. Vydal „Na stráž!" věstník hasičských žup východočeských. Nákladem Jaroslava Mareše v Bradle. Tiskem Františka Ottmara v Holicích.)
       Hornatá, kamenitá končina, provázená po celé délce řekou Doubravkou, tekoucí na Chotěbořsku divoce romantickým kaňonem, je uvnitř rozervána klikatě se vinoucí Chrudimkou, ukrytou ve spleti lesního porostu a málo lákala ještě do nedávna průměrného turistu.
        Nejpůvabnější části našich hor byly dříve pro značnou vzdálenost od dopravních tepen světu jako ztraceny. V poslední době zpřístupnily nově zřízené trati autobusové i tato romantická místa téměř nedotknuté přírody, takže výlety do těchto koutů, plných venkovského půvabu jsou nyní pro návštěvníky velice pohodlné...
       ...Není divu, že rozkošná tato místa byla často vyhledávána malíři-krajináři. Pracovali tu A. Chittusi, rodák z blízkého Ronova, který uhlem i olejem vytvořil obrazy vysoké umělecké hodnoty. Mistr Antonín Slavíček, tvůrce českého impressionismu a zakladatel novodobé generace malířské zajížděl do Železných hor z Kameniček u Hlinska a odvážel si četné náměty ke svým slavným dílům.
        Duch Slavíčkův jednou provždy odhalil dramatickou krásu této na pohled prosté a střízlivé krajiny a zapůsobil též na mladého, vysoce nadaného malíře Jindřicha Průchu, který přejal Slavíčkův odkaz a vnikal do charakteru tohoto milovaného koutku vých. Čech, Železných hor. Osud však mu nedopřál, aby splnil své umělecké poslání, neboť mladý umělec padl v prvních týdnech světové války na haličském bojišti. Dílo, které zanechal, řadí se čestně k nejkrásnějším uměleckým dílům, jež byla vytvořena na Českomoravské vysočině a Železných horách.
        V nynější době mistr Franta Kaván, který dlouhý čas bydlel ve Vitanově u Hlinska, nedávno, po delším pobytu v Libuni, přilákán kouzlem Železných hor, usadil se ve Svobodných Hamrech, kde si zakoupil domek. K Železným horám přilnul i krajinář Jaroslav Šimůnek, který ve svých olejích z okolí Heřmanova Městce, Choltic, Práchovic, Seče a Trhové Kamenice zachytil prostou krásu tohoto horského kraje, dále mistři: Blažíček, Otto i Jindřich Bubeníček, Fiala, Cína Jelínek a jiní tvořili zde svá umělecká díla...
       ...Nahodilým návštěvníkům Bradla doporučuje se navštíviti českobratrský hřbitůvek v Lipce a lesní reservaci s Auerspergským zámečkem za myslivnou. Údolní přehrada u Seče je atrakcí pro sebe. Okolní vrchy odmění své návštěvníky nezapomenutelným rozhledem...
        ...Čtvrt hodiny od Bradla na jz., na kopci je ves Lipka, kde již r. 1303 byla tvrz. Od r. 1557 seděla tu vladycká rodina Kustošů, z nichž Jan Kustoš ze Zubří a Lipky zřídil při tvrzi na Lipce Jednotě Českobratrské sbor a postavil zde nové, důkladné sídlo.
        Bývala to pěkná budova s arkádami a věžicemi, stavěná do čtverce, o dvou poschodích, s úpravnými jizbami a nádvořími, obtočenými sloupovitými ochozy. Byla by vzdorovala každému nepřátelskému útoku.
        V 17. věku budova zpustla; asi před 100 lety zničením ambitů, vysoké krásné věže a odbouráním patra byla budova přeměněna v jednoduché hospodářské stavení, které tu dosud stojí na návrší. Zazděný renesanční hlavní vchod, klenutá vstupní síň a staré krby je vše, co se uchovalo dodnes z bývalé nádhery...

       ...Ze stromořadí lip zachovaly se jen dvě prastaré pamětnice starých dob. Na hřbitůvku dva staré náhrobky se znakem kustošovským, představujícím půl zubra z přilbice vycházejícícho, kryjí hroby obnovitele tvrze Jana Kustoše ze Zubří (zemř. r. 1588) a jeho manželky Doroty ze Šanova (zemř. r. 1586). Odpočívají tu jejich dítky a mnoho poddaných, přiznávajícíh se k víře Jednoty Českobratrské. Pole kolem hřbitůvku zve se dosud „U kostelíčka" a podle zpráv vesničanů vyorávají se tu dosti často lidské kosti, což je důkazem, že zdejší hřbitov byl někdy mnohem rozsáhlejší. O hrobce kustošovské se také bájilo, že z ní vede chodba na Zubří a k Polomi.
        Ohrazení zbylé části hřbitova stalo se teprve v dobách pozdějších; avšak okolní lid vždy choval úctu k tomuto místu, neodvážil se ničím zde pohnouti, neboť kolovala o posvátném místě pověst, že kdo by je zneuctil, nenalezl by nikde pokoje. Nad sklepením hrobky, z níž prý vede ona tajná chodba, stávaly do roku 1870 dva smrky-velikáni; jejich stáří odhadovalo se na 300 let. Ač jejich větve se rozrůstaly přímo od země, neopovážil se nikdo jich ani dotknouti, neboť se říkalo, kdo by větve stromů nějak poškodil, tomu že na místě ruka ochrne.
        Stromy uchovaly se neporušeně až do roku 1870, kdy byly oba bleskem roztříštěny. Nyní jejich místo zaujímají dva štíhlé javory. Pomníky, položené prostě nad sklípkem v zemi, den ode dne více chátrají a ozdoby i písmo zub času téměř úplně vyhlodal. Je nutno uchrániti tyto zajímavé památky před úplným rozpadnutím.

       V revíru Malé Stříteže je jedinečná pralesová reservace, která je dosažitelná za 1/4 hod. z Bradla po vozové cestě dvorem p. Petržílka, neb lesní cestou od myslivny.
        Je to smíšený les s význačnými jedinci jedlí, buků a smrků 300-350 let starými a vysokými až 50 m. „Prales" byl vyloučen z hospodářské těžby dle ustanovení majitele knížete Auersperga a má býti zachován jako ukázka starého prostoru. Památný pařez, který upomíná na velkou jedli zvanou „stará královna" byl dříve chráněn stříškou a nyní již trouchniví. Jedle 46 m vysoká 6 m objemu v prsní výšce, uschla a v r. 1903 byla skácena.
        V blízkosti stojí knížecí lovčí zámeček, u něhož je „nová královna" - jedle 52 m vysoká s obsahem 30-35 m3 dřeva...

předchozí / návrat na první stránku
drobné libické obrázky   ||   Železné hory   ||   autor © jiljí záruba   ||   66. stránka z 66


poslední
stránka

  úvodní  

  první  

  návštěvní kniha  


  Železné hory  

  úvod  

  1912  

  1934


  libická historie  

  1801-1900  

  1901-1918  

  1919-1945  

  obecní rada  

  cesta liběcká  

  písemnosti  

  kostel  

  cestopis  

  socialismus  

  dekret  

  hasiči  

  vzpomínky  

  z Hradiště  

  od hřbitova  

  u Bartáku  

  na Nádržce  

  stromy  

  ze střechy  

  různé  

  poznámky  

  weblog  

  školní vzpomínání  

  fotogalerie  

  nejstarší

  ze stejného místa

  bez komentáře  

  střípky

  masopust

  nevešlo se jinam

  nejnovější

  galerie  

  obrazy

  kresby

  doubravka  

  historie

  pověsti

  příroda

  fotografie

  kontakty  

  autor


  další nabídka  

  libická radnice

  libické stránky  

  libický Sokol  

  zárubova galerie  

  fotografie

  odkazy

  pražské sochy

  blog