drobné libické obrázky   ||   Železné hory   ||   historie   ||   založeno v roce 1999   ||   65. stránka z 66



       „Železné hory počínají u Krucemburku Křížovou horou (659 m). Železné hory byly již za křídové doby úplně odloučeny od ostatní planiny českomoravské. K patě jejich přiléhá úzké vyzdvižené pásmo kvádrového pískovce a opuk, které zde vytvořují dílem úzký dlouhý vyzdvižený teras, dílem úhledné hřbety a kopce, na př. Hradiště. Úbočí Železných hor jest k sz. srázno, hřbet široký, k sv. a v. jest spád pozvolný. Jednotlivé body dostupují značné výšky, ač ovšemť při značném zvýšení půdy jest poměrná výška těchto bodů nepříliš patrna.
Citace jsou z malého spisku s názvem Chotěbořsko - Körbrovy monografie starobylých měst českých, který vyšel v roce 1912 a jeho autorem je Xaver B. Pelikán
(pravopis je autentický)

Cesta k Železným horám

        Nejvyšší vrchy jsou:
Babylon u Ranska (672 m) a Spálava (662 m). Nejvýše položená obec jest Horní Vestec (666 m). Od Krucemburku (598 m) odděluje se hřbet ke Ždírci, kde má Na Vavřinci 576 m a táhne se podél horní Doubravy k Bílku (Homole u Malochýna 586 m), tu obrací se na sz. a postupem rovnoběžným se Železnými horami spadá k Libici a Doubravce. Z okresu Přibyslavského přechází hornatina, povlovně k Chotěboři spadající a tvořící svým hřbetem předěl mezi poříčím Sázavy a Doubravy, sklánějíc se k oběma řečištím. Z. a sz. od Chotěboře (nádraží 517 m) táhne se krabatina málo sestupujíc (na Kobyle jižně od Uhelné Příbramě 535 m) až k Strážnému vrchu (s. od Uh. Příbramě) 511 m, odtud pak na s. sklonem již nápadnějším spadá pod 400 m, až k výtoku Doubravky z okresu (u Špačic) dosáhne nejnižšího bodu 323 m.
        O nerostném bohatství Železných hor
        Železné hory mají vrstevní směr jv. Panující horninou jest sice rula, ale důležité místo náleží žule. Rula jest rázu dvojího. Spodnější pásmo zaujímá rula červená, vrchní šedá. Rula červená obsahuje hojný červenavý živec (orthoklas) a spořejší červenou slídu (phengit) v rovných lístích; rula šedá obsahuje bílý nebo šedý živec (orthoklas a některé sodnaté živce /albit/) i červenou slídu (biolit), nejčastěji v lístcích vlnovitě ohýbaných. Červená rula obsahuje nad Běstvinou lože vápence a porůznu malá lože amphibolitu a dioritu. Zvláštní zmínky zasluhuje ještě malá pánev lupků a červených pískovců permských, ležící na rule mezi Kraskovem a Horními Počátky v nejsevernějším cípu okresu. U Ranska vyskytuje se sporadicky dolomit. Na lesních úbočích nalézá se zde shluk dioritu a serpentinu, který zvětráním vytvořuje hlinitou rudu železnou, dříve v Ransku tavenou. Na severní a severovýchodní straně ruly přikládá se k ní dle sklonu jejího fyllit či prahorní břidlice, zabíhající na sever pod křídový útvar a sahající vtěsněná mezi žulu a rulu až ke Krucemburku. Některé břidlice Železných hor právem považují se za analogon jistých stupňů silurských. Z mladších útvarů zasluhuje zmínky hlína cihlářská (dilluvialní) v údolích a na úbočích rulu pokrývajících, na př. u Rozsochatce, Chotěboře, Libice a Malče, jež lze považovati za pouhý zbytek vrstev opukových a pískovcových křídového útvaru, zrušených a vodou do údolí splavených."
       O podnebí
       „Podnebí okresu jest dosti drsné, vlhké a větrné. V zimě padá mnoho sněhu, na podzim nastávají husté večerní a noční mlhy, zvláště v okolí větších rybníků. Panující větry jsou jihozápadní, západní, severozápadní, jež bývají často velmi prudké."

předchozí / další stránka
drobné libické obrázky   ||   Železné hory   ||   autor © jiljí záruba   ||   65. stránka z 66


Je toho tu
málo

Není v tom
systém

Změní se to?

  úvodní  

  první  

  návštěvní kniha  


  Železné hory  

  úvod  

  1912

  1934  


  libická historie  

  1801-1900  

  1901-1918  

  1919-1945  

  obecní rada  

  cesta liběcká  

  písemnosti  

  kostel  

  cestopis  

  socialismus  

  dekret  

  hasiči  

  vzpomínky  

  z Hradiště  

  od hřbitova  

  u Bartáku  

  na Nádržce  

  stromy  

  ze střechy  

  různé  

  poznámky  

  weblog  

  školní vzpomínání  

  fotogalerie  

  nejstarší

  ze stejného místa

  bez komentáře  

  střípky

  masopust

  nevešlo se jinam

  nejnovější

  galerie  

  obrazy

  kresby

  doubravka  

  historie

  pověsti

  příroda

  fotografie

  kontakty  

  autor


  další nabídka  

  libická radnice

  libické stránky  

  libický Sokol  

  zárubova galerie  

  fotografie

  odkazy

  pražské sochy

  blog