drobné libické obrázky   ||   o obci a okolí   ||   historie   ||   založeno v roce 1999   ||   14. stránka z 66
Výpisy z kroniky (1919-1945)


1919
7. května seřadili se žáci před školou. Vpředu nesli mladou lipku ke kostelu, kde vlevo od schůdků bylo připraveno místo. Přítomen byl starosta obce Václav Vltavský a četní občané. Po proslovu řídícího učitele o starodávném českém zvyku sázeti v upomínku na památné dny stromy, zasadili za zpěvu všech přítomných žáci 5. třídy Lípu svobody. Potom žákyně 5. třídy přednesly několik básní.
1920
Od června pracuje se na elektrickém vedení po Libici. Světlo zavedeno do většiny domů. Jen několik málo jedinců nepřálo si zavedení elektrického světla. Později však toho litovali. To už si museli však přípojku platit sami. Elektrický proud bude jen ke svícení. Vyrábět jej bude vodní silou mlynář p. Němec. Výlohy rozpočteny na 80 000 Kč. Potřebný obnos byl vypůjčen. Elektrické vední stálo jen 57 000 tisíc Kč. Pouliční elektrické lampy dány na 9 domů: čp. 11, 34, 37, 45, 53, 66, 80, 17, 23.
Pro školu zakoupen nový zvonek 3,6 kg těžký za 270 Kč.
1. 5. byl posvěcen nový zvon o váze 104 kg za velkého účastenství farníků. Po farářově promluvě byl zvon bez nehody na věž vytažen a zavěšen. Obnos 2364 Kč byl získán sbírkami.
1921
Poslední pokračování
textu z almanachu
Libice nad Doubravou 1795-1995
Vydáno k 200. výročí povýšení Libice n. D. na městys.


Viz předcházející části.

Pátkovi - švec
Málkovi - kolář

25. září byl slavnostně odhalen pomník padlých občanů v 1. světové válce. Postaven byl na bývalém hřbitově u kostela. Myšlenku postavit tento pomník pojal farář Josef Brukner spolu s patronem Karlem Girtlerem, rytířem z Klebornu již v r. 1919. K tomuto účelu složil patron 400 Kč do spořitelny. 1. sbírka mezi občanstvem vynesla 2000 Kč, jež uloženy byly ve zdejší Kampeličce. Druhá sbírka v r. 1920 vynesla 3619,40 Kč. Pomník zhotovila sochařská firma Baloun a Vápeník z Hlinska za 9000 Kč. Úprava místa a jeho postavení stálo 6600 Kč. Celkový náklad činil
15 600 Kč. Dodatečnou sbírkou v r. 1921 získáno od farníků
3 619 Kč, baron Dobřenský z Chotěboře věnoval 423,56 Kč a baron Kleborn 1300 Kč. Slavnostního odhalení zúčastnilo se mnoho občanů zdejších i z okolních obcí, školní děti, hasičský sbor a Beseda s praporem.
1922
Po mírné zimě přišlo horké a suché léto. Nastala nouze o vodu. Jetel nevyrostl. Lesy poskytují smutný vzhled. Zmizela jejich sytá zeleň. Do dálky se červenají jako po záplavě červánků. Bolestno je v lese se rozhlížet, stromy jsou holé bez jehličí. Housenky mnišky vše zničily. Potoky a Doubravka jsou prázdné. V řečišti jsou jen suché kmeny. Teprve v srpnu začalo pršet a pršelo celý podzim. Žně začaly v červenci.
1923
24. července sehrál učitelský sbor se žáky v Rochňovcích na hrázi za Samotou divadelní hru Hastrman. Aby byla zajištěna účast, uspořádala sem Beseda se školou výlet. Do bufetu připravily ženy z darovaných vajec, mouky a másla cukroví, za něž se stržilo přes 700 Kč.
1924
1. března uspořádána oslava 100. výročí narození Bedřicha Smetany s programem, který nacvičili a přednesli učitelé a žáci.
V březnu bylo založeno meliorační družstvo. Rozhodnuto, aby byla odvodněna obecní pole u Čihadel.
Deštivé a chladné jaro opozdilo jarní polení práce. Selo se a sázelo až koncem května.
1925
15. 11. při volbách do národního shromáždění a do senátu dostaly ve zdejší obci hlasy tyto strany:
strana agrární - hlasy do NS 2/ do senátu 1
sociláně demokratická - NS 52 / senát 9
živnostenská - NS 52 / senát 9
komunistická - NS 81/ senát 76
národně demokratická - NS 11/ senát 11
národně socialistická - NS 26/ senát 23
republikánská - NS 163/ senát 144
lidová - NS 128/ senát 118
Obecní zastupitelstvo v Libické Lhotce koupilo pro Libickou Lhotku zvon o váze 35 kg. Posvěcen byl v červenci libickým farářem. Zavěšen byl na prosté dřevěné zvoničce pod lipami na návsi. Od této doby oznamuje třikrát denně svým hlasem ráno, poledne a večer, jakož i zprávu o úmrtí lhoteckých příslušníků. V Libické Lhotce byly vykáceny topoly pod rybníkem na návsi.
1926
V tomto roce byla zbourána dosavadní sušárna ovoce a nově postavena pod parkem. Stávala za čp. 23 na obecní školce. Byla přestěhována, protože zde se rozhodli postavit obecní dům. Sušárna neměla okna. Uvnitř byl kotel na vaření povidel a lísky na sušení ovoce.
1927
V tomto roce daroval zdejší rodák JUDr. Josef Březina, advokát a starosta v Blovicích u Plzně, škole 10 000 Kč s přáním, aby byla zřízena školní nadace. Z úroků budou počínaje rokem 1928 zakupovány pomůcky chudým a hodným dětem. Dříve zde byl u školy ještě Polévkový fond a Fond starých přátel libické školy. Zápisy o jejich činnosti se nezachovaly.
Bylo rozhodnuto odebírati elektrický proud od mlynáře Antonína Němce jen 8 měsíců v roce, sice od 1. září do konce dubna.
1928
V rámci oslav 10. výročí vzniku Československé republiky sehráli žáci 11. března divadlo Svatoň a Milena. Z výtěžku pořízeno loutkové divadlo, které sehrálo během roku 7 představení. Loutkové divadlo hráli učitelé Špaček a holič Petrus. Loď kostela byla pokryta taškami. Na věži zůstala šindelová střecha.
1929
Žáci školy sehráli 3. 3. hru Hadí král. 19. 12. pořádali vánoční besídku. Beseda se usnesla používat praporu jen při oslavách a pohřbech členů. V říjnu začal jezdit autobus z Třemošnice kolem Libice do Chotěboře.
Obecní zastupitelstvo Libické Lhotky podává žádost okresnímu úřadu v Chotěboři o stavbu silnice z Libické Lhotky do Chotěboře. Z Libice do Lhotky byla silnice vyměřena, ale třetího dne byly kolíky neznámým pachatelem vytrhány a naházeny do potoka.
1930
V obci byly vykonány přípravy pro novou elektrisaci obce. Vystavěn byl transformátor na louce za domem p. Březiny a sundáno staré vedení místní elektrické sítě. Tím byla ukončena pochybná stavba elektrického osvětlení z mlýna p. Němce. Novým proudem se začalo svítit 23. 12. 1930. Na nové vedení si obec vypůjčila 160 000 Kč na dobu 20 let. Rozhodnuto omeziti počet světel veřejného osvětlení. Obec zakoupila za 70 Kč 500 jiker pstruha říčního a vysadila je do Doubravky. Větrná smršť v říjnu polámala mnoho stromů.
1931
Pro obecní knihovnu zakoupena skříň za 510 Kč. Od 1. 10. má škola zase pět tříd. 27. 8. vykonal visitaci zdejší obce pan biskup Dr. Kašpar. Od 1. 9. školníkem Jan Novotný čp. 10. Učitel Špaček byl s Pěveckým sdružením českých učitelů na sjezdu v Itálii. Na škole zavedena stravovací akce. Děti dostávaly čaj, kakao, kávu a polévky po dobu zimní.
1933
Inženýr J. Hostan, který koupil v r. 1925 zdejší velkostatek, zaplatil obci 153 000 Kč převodního poplatku. Obnos byl rozdělen mezi osady. Libice dostala 93 000 Kč, Sokolovce 20 000 Kč a Lib. Lhotka 16 000 Kč. Sokolovce si z obnosu koupily mlátičku, motor a secí stroj, Libická Lhotka si zaplatila dluh za stříkačku, kterou koupila v r. 1925.
Tyto roky se vyznačují velkou podnikavostí. Nejprve byla provedena elektrisace. Dluh nebyl dosud splacen a přece se již připravuje stavba vodovodu, která ještě více zadluží Libici. V Libici byla postavena Baťova prodejna obuvi na místě, kde dříve stával domek čp. 28 p. Záruby. Kdy byl domek rozbořen, nezjistil jsem. Ve škole bylo prvně očkováno 9 dětí proti záškrtu.
1934
Na Cerhovce byl znovu zřízen splav pro odtok vody náhonem do Libice. Stavbu provedl Ing. Kruml z Chotěboře za 2977,50 Kč. V červnu si však stěžují občané Libice - Čihadel, že vodní nádrže jsou prázdné, protože Bezděkovští používají vody Cerhovky k zavlažování svých luk a proto do Libice žádná voda neteče. Proto podána stížnost okresnímu úřadu. Ten zakázal občanům Bezděkova, aby zavlažovali svá luka z vodoteče, která přivádí vodu do nádrží na Čihadlech.
1935
Po vypsání stavby vodovodu osad Libice a Suché v Úředním listě Československé republiky dne 12. 7. 1935, bylo provedeno dne 29. 7. 1935 na osadním úřadě za přítomnosti zástupce zemského úřadu otevření nabídek na stavbu vodovodu. Z nabídek byla vybrána nabídka firmy Ing. Josef David z Prahy
za 262 024,70 Kč, protože stavěl již vodovod do Lánů. V srpnu vybídnuti občané, aby se hlásili o provedení vodovodu. Z úsporných důvodů rozhodnuto použít na potrubí ocelových trubek místo litinových. V nabídce s nimi bylo počítáno pouze k vodojemu. Dále měly být roury litinové. Stavba vodovodu byla zahájena teprve 1. října a ukončena 31. 12. 1935. Stála 250 000 Kč. Ministerstvo socilání péče poskytlo bezúročnou půjčku 32 000 Kč na stavbu vodovodu. Do školy byl vodovod zaveden pouze do přízemí za 2600 Kč.
1936
Ministerstvo veřejných prací poukázalo v lednu 2. splátku státní podpory na elektrisaci v částce 9000 Kč. Po dokončení stavby vodovodu dožadoval se přípojky pro zdejší lihovar Ing. J. Hostán, který jej koupil asi i s velkostatkem v r. 1925, a vody pro pivovar zase pivovar v Golčově Jeníkově. Po delších jednáních došlo k dohodě i v těchto případech. Okresní úřad nevyhověl žádosti o zřízení měšťanské školy v Libici, protože Libice patří do újezdu měšťanské školy v Malči. V srpnu bylo ve škole ubytováno 150 vojáků, kteří se zúčastnili cvičení v okolí obce. Při něm byl sveden boj letadel a tanků proti Hradišti.
1937
Letos byla provedena kolaudace (schválení) vodovodu. Objednáno 50 q mramorové drtě do filtrační stanice. Jedna náplň činí 25 q. Výzkumný ústav v Praze si vyžádal k posouzení vzorek vody z vodovodu. Výsledek byl příznivý. Ministerstvo zemědělství poskytlo druhou splátku na vodovod 20 000 Kč.
Na školní budově byl odstraněn nápis Bohu, vlasti, který byl umístěn v rámečku pod okny 2. poschodí. Nahražen byl nápisem Škola z měděných písmen.
1938
Ministerstvo zdravotnictví poskytlo na úhradu vodovodu 1500 Kč. 8. 4. zemřel JUDr. Josef Březina, advokát v Blovicích, rodák z Libice, dobrodinec školy. Založil nadaci pro chudé žáky a ročně posílal 500-1000 Kč na nadílku.
1939
V Lib. Lhotce byl postaven mostek přes potok u Zelených. Orel sehrál hru Když kvetly růže. 15. 3. přišli do obce němečtí vojáci. Byli ubytováni po domech. Byli zde několik týdnů. 16. 4. bylo na zdejší škole ustaveno Rodičovské sdružení. 1. 8. zakoupen pro školu radiový přijímač s 2 reproduktory. Od 1. 9. vydává učitel Josef Ročeň lístky na potraviny.
1940
Letos měla škola zase 6. tříd. Pro nedostatek učeben musela mít každá třída jeden den v týnu volno, aby se postupně v jednotlivých učebnách mohla vyučovat zbývající třída.
Pro nedostatek uhlí trvaly vánoční prázdniny od 22. prosince do 1. února. Také v době od 1. listopadu do 24. listopadu měly děti uhelné prázdniny. Do školy si chodily jen pro domácí úlohy.
20. 8. byl se školní budovy odstraněn nápis ŠKOLA z měděných písmen, který byl pořízen v r. 1937. Místo něj byla nade dveřmi umístěna tabulka s německým a českým nápisem VOLKSSCHULE - OBECNÁ ŠKOLA.
Od 1. 11. probíhal ve škole kurs němčiny pro poštovní zaměstnance.
V obci byla po dobu zimních měsíců vyhlašována pracovní povinnost na vyhazování sněhu na silnicích, aby tyto byly sjízdné. Aby se občané nutili jít na tuto práci, bylo stanoveno, že ten, kdo nepůjde, zaplatí za každou hodinu 4,10 Kč náhrady.
1941
Od 1. 9. měla škola 4 třídy se 114 dětmi. Od 1. 11. byla reorganisována na školu trojtřídní. Učili zde: Josef Ročeň, Marie Vaňková a Bohumil Šorm.
13. října byla v Libici otevřena lidová škola zemědělská. Měla 29 žáků. Správce školy se stal učitel Karel Škácha. Škola připravovala žáky pro zemědělské povolání.
V obci bylo nařízeno zatemnění oken od večerního šera do svítání. Byla zde také ustavena protiletecká obrana. Lidová strana byla rozpuštěna. Místo ní zřízena Katolická národní jednota, která měla charitativní účel. Sehrála hry Pod křížem a Zpěváci ulice.
1942
Pro nedostatek uhlí trvaly vánoční prázdniny od 22. prosince do 3. března. 1. 6. musely být z nadace JUDr. Březiny odevzdány říšskému protektorovi 4000 Kč. 18. 3. byly pro válečné účely odevzdány 2 zvony, které byly zavěšeny 17. 4. 1927. Tehdy byly pořízeny nákladem 20 304,19 Kč. Jeden vážil 367 kg, druhý 243 kg. Zvony sundával p. Černohubý z Chotěboře. 19. března odvezeny na nádraží.
1945
5. února přišli do obce němečtí vojáci. Ubytovali se ve škole. Proto bylo přerušeno vyučování. Dětem dávány jen domácí úkoly. Z obce odešli teprve 28. března. Vyučování bylo zahájeno 9. dubna. Ale 3. května přišli opět ubytovatelé a znovu zabrali školu pro německé vojsko. Vyučování bylo znovu přerušeno až do 29. května.
V sobotu 5. května byla na náměstí prohlášena válka za skončenou a vyhlášena samostatná Československá republika. Všude byly vyvěšeny státní vlajky. Radost byla nepopsatelná. Ale odpoledne vtrhli do Libice znovu němečtí vojáci. Vlajky musely být sejmuty a zbraně odevzdány. V neděli tito vojáci odešli, ale přišlo 1000 jiných. Část vojska odešla v pondělí, zbytek v úterý.
(Tímto zápisem almanach končí)

předchozí / další stránka
drobné libické obrázky   ||   obec a okolí   ||   historie   ||   autor © jiljí záruba   ||   14. stránka z 66


1935
stavba vodovodu

1942
odvezeny zvony

  úvodní  

  první  

  návštěvní kniha  


  historie  

  1801-1900  

  1901-1918  

  1919-1945

  obecní rada  

  cesta liběcká  

  písemnosti  

  kostel  

  cestopis  

  socialismus  

  dekret  

  hasiči  

  vzpomínky  

  z Hradiště  

  od hřbitova  

  u Bartáku  

  na Nádržce  

  stromy  

  ze střechy  

  různé  

  poznámky  

  weblog  

  školní vzpomínání  

  fotogalerie  

  nejstarší

  ze stejného místa

  bez komentáře  

  střípky

  masopust

  nevešlo se jinam

  nejnovější

  galerie  

  obrazy

  kresby

  doubravka  

  historie

  pověsti

  příroda

  fotografie

  okolí  

  Železné hory

  Doubrava

  kontakty  

  autor


  další nabídka  

  libická radnice

  libické stránky  

  libický Sokol  

  zárubova galerie  

  fotografie

  odkazy

  pražské sochy

  blog