Drobné libické obrázky / část o řece Doubravce / informace jsou doplňovány od roku 1999 / 51. stránka z 66
-
  Libice nad Doubravou   Doubrava Železné hory   komentovat   domů
úvod || pověsti || naučná stezka || historie || fotogalerie
předchozí   /   další stránka

Podívejte se také na vyhlášku o CHKO Železné hory  

Povodí Doubravy
se rozkládá na ploše 598 km2
Délka řeky je 89,5 km
Průměrný spád celé řeky činí 5,5 promile
Spád řeky v Údolí Doubravy je 18,8 promile
Řeka při vtoku do Údolí vykazuje biologický index znečištění 2,48
Řeka při výtoku z Údolí vykazuje biologický index znečištění 1,85
Řeka v Údolí překonává výškový rozdíl 55 m v délce 1340 m.
Nejužší tok je v místě zvaném Koryto.
Nedaleko tohoto místa se asi metr nad hladinou nachází ve vodorovné části skály obří hrnec, který vznikl erozní činností. Jeho dno je dokonalá prohloubená polokoule.
Co najdete v Údolí Doubravy?
Přes 300 druhů vyšších a 32 druhů nižších rostlin
82 druhů obratlovců
9 druhů ryb

ooo

Za pozornost stojí

Rostliny
Bledule jarní (Leucojum vernum)
Bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris)
Devětsil bílý (Petasites albus)
Hluchavka žlutá (Galeobdolon montanum)
Kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Křivatec žlutý (Gagea lutea)
Lipnice luční (Poa pratensis)
Lišejník (Biotora lucida)
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
Medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)
Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
Netýkavka malokvětá (Impatiens nolitangere)
Netýkavka nedůtklivá (Impatiens parviflora)
Orsej jarní (Ficaria verna)
Osladič obecný (Polypodium vulgare)
Ovsíř pýřitý (Avenochloa pubescens)
Samorostlík klasnatý (Actaea spicata)
Starček fuchsův (Senecio fuchsii)
Strmobýl lysý (Turritis glabra)
Třeslice prostřední (Briza media)
Udatna lesní (Aruncus sylvestris)
Violka divotvorná (Viola mirabilis)
Zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum)
Zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia)
Ptáci
Brhlík lesní (Sitta europaca)
Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix)
Datel černý (Dryocopus martius)
Konipas horský (Motacilla cinerea)
Ledňáček říční (Alcedo atthis)
Puštík obecný (Strix aluco)
Skorec vodní (Cinclus cinclus)
Sýkorja parukářka (Parus cristatus)
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)
Savci
Kuna skalní (Martes foina)
Myšice lesní (Apodemus flavicollis)
Rejsec vodní (Neomys fodiens)
Rejsek obecný (Sorex araneus)
Veverka obecná (Sciurus vulgaris)
Další živočichové
Slíďák hajní (Pardosa lugubris)
Zuboústka sametová (Isognomostoma holosericeum)
Chrostíci, pošvatky, kroužkovci a jiní.

ooo

Geograficky patří Údolí Doubravy do českého masívu, podsoustavy Hornosázavská pahorkatina. Leží také v jižní části Železných hor. Nejhojněji jsou zde zastoupeny břidlice.
V korytě Údolí jsou:
Tvrdé krystalické břidlice, ruly
Dvojslídné až muskovitické ortoruly, bílecké ortoruly
Biotické pararuly a amfibolity
Serpentinity a amfibolity
Sedimenty svrchní křídy
Vývoj Údolí
Začal na konci třetihor, povrch byl tvořen křídovými sedimenty. Řeka v nich hloubila své koryto. U Bílku narazila na tvrdé ruly, a protože se nemohla vydat jinudy, začala je nahlodávat. Během čtvrtohor byly křídové sedimenty odplavovány a vznikala soutěska. Řeka se zatáčí v místech tektonických puklin.

Zdroj:
Údaje jsou převzaty ze sešitku
Údolí Doubravy, Naučná stezka, 2. upravené vydání,
kterou vydala AUGUSTA, s.r.o., pro Společnost přátel Železných hor v červnu 1994 nákladem 5000 kusů.
Autorsky se na něm podíleli RNDr. F. Bárta a Ing. A. Drlíková

předchozí   /   další stránka    


Drobné libické obrázky / část o řece Doubravce / autor © Jiljí Záruba / 51. stránka z 66